Slabé stránky naší ekonomiky se během pandemie staly jasnějšími než kdy jindy: Evropané si sice více uvědomují ekologické problémy způsobené obalovým odpadem, zejména plastovými obaly, ale v Evropě se v rámci úsilí o prevenci stále více používá zejména plastů. šíření koronaviru a jeho mutací.Tvrdí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která tvrdí, že evropské systémy výroby a spotřeby stále nejsou udržitelné – a zejména plastikářský průmysl musí najít způsoby, jak zajistit, aby plasty z obnovitelných surovin byly využívány mnohem moudřeji a lépe znovu využity. a efektivněji recyklovat.Princip od kolébky ke kolébce definuje, jak se můžeme odklonit od nakládání s odpady.

V Evropě a dalších průmyslových zemích je podnikání obecně lineární proces: od kolébky až po hrob.Bereme zdroje z přírody a vyrábíme z nich zboží, které se používá a spotřebovává.To, co považujeme za opotřebované a neopravitelné zboží, pak vyhodíme, čímž vytvoříme hory odpadu.Jedním z faktorů je naše nedocenění přírodních zdrojů, kterých spotřebováváme příliš mnoho, dokonce více, než máme.Evropská ekonomika musí přírodní zdroje po léta dovážet, a stává se tak na nich závislá, což může kontinent v dohledné době při soupeření právě o tyto zdroje znevýhodnit.

Pak je tu naše nedbalé nakládání s odpady, se kterým si v hranicích Evropy už dávno nevíme rady.Energetické využití (získání tepelné energie spalováním) je podle Evropského parlamentu nejpoužívanějším způsobem likvidace plastového odpadu, následuje skládkování.30 % veškerého plastového odpadu se shromažďuje k recyklaci, ačkoli skutečná míra recyklace se v jednotlivých zemích liší.Polovina plastů sebraných k recyklaci se vyváží ke zpracování do zemí mimo EU.Shrnuto a podtrženo, odpad nejezdí dokolečka.

Kruhové místo lineární ekonomiky: od kolébky ke kolébce, ne od kolébky k hrobu

Existuje však způsob, jak uvést naši ekonomiku do pohybu: princip materiálového cyklu od kolébky ke kolébce eliminuje plýtvání.Všechny materiály v ekonomickém cyklu C2C prostřednictvím uzavřených (biologických a technických) smyček.Německý procesní inženýr a chemik Michael Braungart přišel s konceptem C2C.Věří, že nám to dává plán, který vede od dnešního přístupu k ochraně životního prostředí, zahrnujícího využití navazujících ekologických technologií, ak inovaci produktů.Evropská unie (EU) sleduje právě tento cíl svým Akčním plánem pro oběhové hospodářství, který je ústřední součástí Evropské zelené dohody a mimo jiné stanovuje cíle pro vrchol řetězce udržitelnosti – produktový design.

V budoucnu bychom v souladu s ekologickými principy konceptu C2C spotřební zboží používali, ale nespotřebovávali.Zůstaly by majetkem výrobce, který by byl odpovědný za jejich likvidaci – zbavení břemene spotřebitelů.Výrobci by zároveň měli stálou povinnost optimalizovat své zboží v souladu s měnícími se podmínkami v rámci jejich uzavřeného technického cyklu.Podle Michaela Braungarta by muselo být možné znovu a znovu recyklovat zboží, aniž by se snížila jeho materiální nebo intelektuální hodnota. 

Michael Braungart vyzval, aby se spotřební zboží vyrábělo co nejpřirozenějším způsobem, aby se dalo kdykoliv kompostovat. 

S C2C by již neexistovalo nic takového jako nerecyklovatelné zboží. 

Abychom se vyhnuli plýtvání obaly, musíme obaly přehodnotit

Akční plán EU se zaměřuje na řadu oblastí, včetně předcházení odpadu z obalů.Podle Evropské komise množství materiálů používaných na obaly neustále roste.V roce 2017 to bylo 173 kg na obyvatele EU.Podle akčního plánu bude muset být do roku 2030 možné znovu použít nebo recyklovat všechny obaly uvedené na trh EU ekonomicky životaschopným způsobem.

Aby k tomu došlo, bude nutné vyřešit následující problémy: současné obaly se obtížně znovu používají a recyklují.Rozložit zejména tzv. kompozitní materiály, jako jsou nápojové kartony, na celulózu, hliníkovou fólii a plastové fóliové prvky již po jediném použití, vyžaduje velké úsilí: nejprve je třeba oddělit papír od fólie a tento proces spotřebuje hodně vody.Z papíru se pak dají vyrobit jen nekvalitní obaly, jako jsou kartony od vajec.Hliník a plast lze použít v cementářském průmyslu pro výrobu energie a zlepšení kvality.

Ekologické obaly pro ekonomiku C2C 

Podle nevládní organizace C2C však tento typ recyklace nepředstavuje použití „od kolébky ke kolébce“ a je načase zcela přehodnotit obaly.

Ekologické obaly by musely brát v úvahu povahu materiálů.Jednotlivé složky by musely být snadno oddělitelné, aby mohly po použití cyklicky cirkulovat.To znamená, že by musely být modulární a snadno oddělitelné pro proces recyklace nebo by musely být vyrobeny z jednoho materiálu.Nebo by musely být navrženy pro biologický cyklus tím, že by byly vyrobeny z biologicky odbouratelného papíru a inkoustu.V zásadě by materiály – plasty, buničina, inkoust a přísady – musely být přesně definované, robustní a kvalitní a nemohly by obsahovat žádné toxiny, které by se mohly přenést do potravin, lidí nebo ekosystému.

Máme plán pro ekonomiku od kolébky ke kolébce.Teď už to musíme jen následovat, krok za krokem.

Zkopírujte z internetových zdrojů